Nara Park: Překvapivá druhá tvář Japonska – úcta k jelenům sika
Kontrast dvou světů
V mém předchozím článku o Japonsku jsem psala o problematických stránkách této země, zejména o zvířecích kavárnách na Takeshita Street. Zvířata zde žijí v umělém a často stresujícím prostředí pro zábavu turistů. Japonsko má ale i svou druhou, překvapivě krásnou tvář. V Nara Parku jsem objevila něco úplně jiného – místo, kde se lidé ke zvířatům chovají s úctou, láskou a hlubokým respektem, který sahá více než 1300 let do historie.
Historie svatých jelenů a Nara Parku
Příběh jelenů sika v Naře začíná v roce 768, kdy byl založen chrám Kasuga Taisha. Podle šintoistické legendy bůh hromu Takemikazuchi přicestoval z prefektury Ibaraki až na horu Mikasa v Naře – a to na hřbetě bílého svatého jelena. Odtud se jeleni v této oblasti začali považovat za posly bohů (kami), kteří dohlížejí na město a jeho obyvatele.
Tato úcta nebyla jen symbolická. Až do roku 1637 bylo zabití jelena trestáno smrtí. Historické záznamy z období Kamakura (1185-1333) dokonce dokumentují popravu osoby, která jelena zabila. Tato přísná ochrana zajistila, že jeleni v Naře přežili celá staletí, zatímco v okolí byli téměř vyhubeni.
Po druhé světové válce byli jeleni oficiálně označeni za národní přírodní památky a zůstávají pod ochranou i dnes. Genetický výzkum z roku 2023 potvrdil, že jeleni v Nara Parku jsou geneticky jedinečné – jejich linie se oddělila od ostatních populací právě před přibližně 1400 lety, což se časově shoduje se založením chrámu Kasuga Taisha.
Proč jsou jeleni považováni za svaté?
V šintoismu, původním japonském náboženství, jsou jeleni sika považováni za jakousi prostředníky mezi smrtelníky a kami – božskými duchy. Nejsou to bohové v západním smyslu slova, ale posvátné bytosti, které mají duchovní moc a význam.
Legenda vypráví, že bůh Takemikazuchi měl v tlamě svitek a oznámil lidem, že jeleni budou odteď přenášet zprávy o nich bohům. Tato víra přetrvala více než tisíciletí a formuje vztah mezi lidmi a jeleny dodnes.
Dnes v Nara Parku volně žije přibližně 1200 až 1500 jelenů. Jsou známí tím, že se „klaní“ návštěvníkům předtím, než dostanou speciální rýžové sušenky (shika senbei). Toto chování se naučili – vědí, že když skloní hlavu, pravděpodobně dostanou odměnu. Výzkum z roku 2023 ukázal, že během pandemie COVID-19, když poklesl počet turistů, jeleni přestali klanět se tak často, což potvrzuje, že toto chování je naučené a souvisí s lidskou interakcí.
Principy šintoismu – cesta bohů
Šintoismus, jehož název doslova znamená „cesta bohů“, je nejstarším japonským náboženstvím. Na rozdíl od mnoha světových náboženství nemá zakladatele, centrální autoritu ani jednu posvátnou knihu. Vyvinul se organicky z animistických představ japonských lidí.
Klíčové principy šintoismu zahrnují:
Kami – božští duchové, kteří obývají přírodní jevy, místa, předky i historické postavy. Odhaduje se, že v jediném zrnku rýže může být až sedm kami.
Čistota – fyzická i duchovní čistota je základem šintoistické praxe. Rituální umývání je součástí každodenního života.
Harmonie (wa) – existuje ve všech věcech a musí být udržována. Narušení harmonie přináší nečistotu.
Úcta k přírodě – šintoismus učí, že příroda je obývána kami a má být uctívána.
Rodinné hodnoty – úcta k rodině a předkům je jednou ze čtyř afirmací šintoismu.
Magokoro (upřímné srdce) – být čestný, pravdivý a snažit se každý den dát ze sebe to nejlepší.
Fascinující šintoistické rituály
Během své cesty po Japonsku jsem navštívila množství šintoistických chrámů a byla jsem fascinována rituály, které jsou pro Evropana úplně neznámé. Zde jsou některé z nich.
Vstup do posvátného prostoru
Každý šintoistický chrám má torii bránu – symbolický přechod mezi světským světem a posvátným prostorem. Tradice říká, že před bránou se máme jednou poklonit a neprocházet přesně středem, ale trochu nalevo či napravo.
Očistný rituál u temizuyi
Před vstupem do chrámu se návštěvníci očišťují u temizuyi – vodní fontány. Rituál má přesné kroky: pravou rukou nabrat vodu a polít levou ruku, poté levou rukou nabrat vodu a polít pravou, nakonec nabrat vodu do levé dlaně a vypláchnout ústa (přičemž se naběračka nikdy nedotýká úst).
Rituál modlitby
U oltáře se provádí přesný rituál: hodí se mince do schránky na dary, zazvoní se zvonkem na přivítání božstva, dvakrát se pokloníte, dvakrát zatleskat (vyjádříte radost a úctu vůči božstvu), modlete se se spojenýma rukama a na závěr jednou se pokloníte.
Kasuga Taisha a mantōrō ceremonie
Chrám Kasuga Taisha je nejslavnější chrám v Naře, zasvěcený božstvům, která chrání město. Chrám je známý svými 3000 lampami – stovky bronzových lamp visí v budovách a kamenné lampy lemují přístupové cesty téměř kilometr. Dvakrát ročně, v únoru a srpnu, se všechny lampy rozsvítí současně během mantōrō ceremonie, což vytváří okouzlující spektákl s blikajícími plameny.
Další rituály
Navštívila jsem také Haraedo Shrine, která je zasvěcena bohyni očisty Seoritsuhime-no-Kami. V létě se zde koná ceremonie, kde návštěvníci procházejí velkým kruhovým prstencem vyrobeným z trávy (chinowa), což má symbolicky očistit všechny, kteří jím projdou.
Moderní ochrana jelenů – tradice pokračuje
I v moderní době se Japonci starají o jeleny s obdivuhodnou úctou a precizností.
Shika no Tsunokiri – ceremonie stříhání parohů
Každý rok v říjnu se v Naře koná 350letá ceremonie stříhání parohů (Shika no Tsunokiri). Tento rituál začal v roce 1672 a jeho cílem je ochránit lidi i ostatní jeleny před zraněním během podzimního období páření, kdy se samci stávají agresivnějšími.
Ceremonie probíhá ve speciální aréně nazvané Rokuen. Muži nazývaní seko (pastýři jelenů) chytí tři až čtyři samčí jeleny lasem za parohy, následně je přidrží a šintoistický kněz jim dá vodu na uklidnění. Poté se parohy odřežou a jeleni jsou vypuštěni zpět do parku. Na závěr ceremonie jsou parohy obětovány jako dar božstvu Kasuga Taisha.
Mnozí se obávají, zda tento rituál neubližuje jelenům, ale stříhání parohů není bolestivé – parohy každoročně znovu narostou. Ceremonie ve skutečnosti chrání jeleny i lidi před zraněními.
Zpřísněné zákony ochrany
V dubnu 2025 byly přijaty nové přísnější předpisy na ochranu jelenů v Nara Parku. Tyto změny přišly poté, co se v červenci 2024 na sociálních sítích rozšířilo video zachycující lidi, kteří kopali a bili jeleny.
Podle zákona o ochraně kulturního dědictví může ubližování jelenům vést k trestu odnětí svobody až na pět let nebo k pokutě až 1 milion jenů (přibližně 6500 dolarů). Pro cizince může porušení zákona znamenat i deportaci a zákaz budoucího vstupu do země.
Nové předpisy nyní zahrnují i činy, které mohou jelenům způsobit vnější zranění, nebo je nutit k činům, které mohou takové zranění způsobit.
Genetická jedinečnost
Nedávný vědecký výzkum z roku 2023 odhalil, že jeleni v Nara Parku jsou geneticky jedinečné díky více než tisícileté ochraně. Zatímco na poloostrově Kii bylo identifikováno 18 mitochondriálních DNA genotypů, v Nara Parku byl zjištěn pouze jeden jedinečný genotyp (S4), který se nenachází nikde jinde.
Toto genetické oddělení nastalo před přibližně 1400 lety, což časově odpovídá roku 768, kdy byl postaven chrám Kasuga Taisha. Výsledky výzkumu potvrzují, že Japonci chránili jeleny v této oblasti více než 1000 let jako posly bohů, což jim umožnilo udržet svou populaci z generace na generaci.
Osobní zkušenost – dva světy jedné země
Když jsem stála v Nara Parku a dívala se, jak jeleni sika volně procházejí mezi lidmi, klanějí se návštěvníkům a klidně odpočívají u starobylých chrámů, nemohla jsem si nepřipomenout, jaký kontrast to je oproti tomu, co jsem zažila na Takeshita Street v Tokyu.
Tam jsem viděla zvířecí kavárny, kde například prasátka nebo kočky žijí ve stísněné, hlučné a stresující atmosféře uprostřed rušné nákupní ulice, sloužíce jen jako atrakce pro turisty. V Naře jsem však viděla opak – zvířata, která jsou uctívána, chráněna zákonem a žijí ve volné přírodě uprostřed historického parku o rozloze 660 hektarů.
Tento kontrast dokonale ilustruje dvě tváře Japonska. Na jedné straně země, která někdy upřednostňuje komerci a zábavu před blahem zvířat. Na druhé straně země s hlubokou duchovní tradicí, která učí úctě k přírodě a harmonii s živými bytostmi.
Jeleni v Naře mi dali naději. Ukázali mi, že existuje způsob, jak mohou lidé a divoká zvířata koexistovat v respektu a vzájemné úctě. Nejde jen o ochranu zvířat – jde o zachování duchovní tradice, která nás učí, že příroda je posvátná a zaslouží si naši péči.
Závěr – lekce pro budoucnost
Historie jelenů sika v Nara Parku je příběhem více než tisícileté ochrany, úcty a harmonického soužití. Je to důkaz toho, že když lidé přistupují ke zvířatům s respektem a duchovní úctou, může vzniknout něco neobyčejného a krásného.
Pro mě osobně byla návštěva Nary jeden z nejsilnějších zážitků. Po kritických zkušenostech v Tokyu jsem zde našla skutečnou krásu japonské kultury – spojení spirituality, přírody a tradice, které přetrvalo více než 1300 let.
Pokud plánujete cestu do Japonska, určitě navštivte Nara Park. Je to místo, kde se můžete přímo dotknout živé historie, setkat se s posly bohů a zažít, co to znamená, když kultura skutečně ctí zvířata.
Pro více článků o zodpovědném cestování a ochraně zvířat navštivte faunastika.com, kde píšu o zvířecích útulcích, zodpovědném pozorování velryb a azylech pro hospodářská zvířata.
Hledáte útulok pro zvířata, azyl pro hospodářská zvířata na Slovensku nebo v Česku? Zde jsou tipy:
https://faunastika.com/index.php/ctyri-psiky-na-venceni-jeden-stastny-den/
https://faunastika.com/index.php/z-farmy-na-svobodu-objevte-azyl-pro-hospodarska-zvirata-jarikhanda/
https://faunastika.com/index.php/poznejte-oazu-pro-kone-domov-pro-kone-v-stredoceske-lestine/
Faunastika Youtube Channel
A beautiful sunny autumn day volunteering at a dog shelter #animalwelfare #dogshelter #volunteering
See you at Faunastika.com!
https://www.uvp.sk/kategoria-produktu/caka-na-osvojenie/Show More
Stay updated—have the newest posts emailed to you.
